Tvůrčí krize 2025

Někde jsem tu už asi psal cosi o tvůrčí krizi. No ona je ta psychická stránka člověka a společnosti dneska obecně asi nějak nemocná. Různá vyhoření, krize identity, krize středního věku, sociální úzkost atd, atd …. to je dnes vlastně takový standard. Nejde o nic nového, toto tu bylo vždy, ale současnost přeje sociálním sítím a z propagace stresů se tává norma, aby, 1) člověk svá traumata nedusil v sobě a hlavně 2) aby bylo o čem si povídat… těch důvodů je samozřejmě víc, ale toto je jen tématický blogový štěk, tak tu nebudu psát nějaký sáhodlouhý rozbor na téma nedostatečné psychické otužilosti. Navíc se v některých výše uvedených krizích poznávám, takže vím, že jsem je také neřešil úplně nejlépe. Někdy je lepší je vlastně neřešit vůbec, protože před tím je člověk musí pojmenovat a to, co pojmenuje, pak vlastně začne existovat.

..no, tak mě tak nedávno postihla tvůrčí krize. Co to vlastně je? Neuvěřitelná trýzeň! Malování je totiž přirozený projev vycházející z vášně. Vášeň obecně je živel, který se dá lehce zkrotit, ale nejvíc si ho člověk užije, když mu popustí uzdu – demonstrujte si to čím chcete, ale s vášní to tak prostě je. A malování je zprocesovaná vášeň jako vyšitá, obzvláště, když svůj styl nesvazujete nutnou formou a detaily, což pro mé balancování mezi im- a ex- presionismem není zásadní problém. To tak ale jednou přijdete k plátnu a ono nic. Patláte barvy na paletu, berete štětce, ale máte pocit, jako byste chtěli uklízet podzimní listí list po listu. Nic před vámi, spousta materiálu a důvod vám uniká. Přitom ale chcete něco udělat, vytvořit… Marnost. Jo, tak takové to bylo, když jsem se onehdy k tomu plátnu posadil. Vnímal jsem své oči, mračil se a přitom cítil to varhánkovatění čela, fajfka dýmala, jako zběsilá a začalo se šeřit. Je zajímavé, jak je svět jednodušší, když se barvy na paletě začnou měnit pouze na více a méně světlá média. Tak jsem pomocí zrcadla a pouze těch stupňů světlosti začal plácat svůj portrét a hlavně pocit na to plátno. Vášni to stačilo, už je mi lépe.

Jo, úplně podobné mi to není, ale třeba to někdy poupravím, principielně to ale vypovídající je...