krajina

Na této stránce je kolekce obrazů, které zahrnují širší pohled do krajiny. Jsou zde i obrazy na pomezí toho, co na jiné stránce hodnotím jako krajinné zátiší, ale ty, které jsou v "krajině" mají zadní plán v podobě horizontu a nezáleží na tom, jestli hledíme dolů nebo je pohled směrován do dáli. Vždy jde, pokud ne přímo o pohled do kraje, alespoň o výhled "ven".

Chladný západ Slunce - 2025

olej na plátně, 120 x 80 

Poměrně velké plátno, jehož cílem bylo zachytit pohled z vrchu "U Hrušky", který se nápadně tyčí jižně od Ostrova nad Ohří a jehož malebnost vyniká nejen při pohledu na něj, ale hlavně z něj. V zásadě jde o holý kopeček trčící z věnce trnitých hlohů a trnek, které po celém obvodu jeho úpatí pomalu šplhají vzhůru suchým stepním kobercem kostřav a mateřídoušek, který již několik zdatnějších semenáčů zdolalo a přiblížilo se jeho vrcholu, na němž se krčí rozložitá, ale nevysoká planá hrušeň. Právě odsud jsou pak jedna z nejhezčích výhledů do všech stran, s výjimkou pohledu k Ostrovu, který pomalu vzdává svou reprezentativní tvář královského města a staví na odiv nevzhledné průmyslové haly. Z "Hrušky" je však toto spontánně skryto bujnějším porostem, fungujícím jako clona.

Centrálním motivem obrazu je Slunce, které na něm ve skutečnosti není, protože jde jen o zobrazení, které je navíc nerealizované za plochou zobrazení hory Plešivec. A přitom jej v kulisách kopce, keřů, textur louky, mraků a stromů pomocí žlutavě oranžových lazur a modravých stínů do výřezu prostoru maluje prsty svých paprsků. To samé dělá i dlouho poté, co zapadne za horizont, ale to už je příběh jiného obrazu, který možná vznikne nebo zůstane vyprchávající představou. ...i když, vlastně ne, nevyprchá přirozeně, jako mnoho jiných. Tato idea právě teď unikla entropii tím, že jsem ji zmrazil napsaným slovem. Nechám se překvapit, jen mě trochu znepokojuje a ohromuje míra abstrakce, která se za malováním a dojmy skrývá.

Pohled na západ, který jsem na plátně zachytil je z chladného května 2025. V levém stinném rohu se krčí kvetoucí hloh, mraky jsou studeně modrofialové se zelenkavým odstínem a pomerančovými kontrastním okraji. Nebe je vyfoukané jako při mistrálu a barvy jsou syté, ostré, ale chladné. Čekají se noční přízemní mrazíky...

Pohled z Plešivce - 2023

akryl na plátně, 40 x 30 - Prodáno

Očekávání zimy - 2020

Tento obraz zachycuje pohled na úpatí kopce Vladaře. Jde o atmosféru pozdně listopadového nebo ranně prosincového unaveného slunce, pod nímž vše čeká na první sněhové vločky. Slunce svítí a nehřeje, stíny jsou dlouhé celý den, ale nebe umí vykreslit světelná dramata, která po většinu roku moc nevídáme.

olej na plátně, 100 x 70 cm - Prodáno 

Po západu slunce pod Vladařem - 2023

akryl na plátně, 50 x 75 - Věnováno

Krušnohorská srpnová louka - 2023

Obraz vznikl v rámci účasti na land art festivalu Königsmühle 2023 - jedná se o plenérovou ala prima malbu bez dodatečných korekcí. Motiv představuje typickou krušnohorskou scenérii pokročilého léta. Takové jsou Krušné hory.

70 x 40, olejomalba, přenecháno pořadatelům festivalu 

Pohled k "Ráji" (Hrachová) - 2011

olej na plátně, 40 x 30 - Prodáno            

Pohled do údolí (Ze Srní do Okounova) - 2013

Jeden z pohledů na Doupovské hory od úpatí Krušných hor. Atmosféra byla notně podtrhována dešťovými přeháňkami na konci léta, kdy se již začala projevovat žlutavá únava bukových listů.

Olej na plátně, 100 x 70 - Prodáno

Zářijové topoly u Vladaře - 2011

Akryl na plátně, 40 x 50 - Prodáno

Předjaří na Přebuzi - 2011

Myslím, že míst, kde génia loci najdeme teprve v okamžiku, kdy neutečeme před jejich nevlídnou tváří, je mnoho. Bohužel si je ale moc lidí neuvědomuje a projde jimi díky lacinější nabídce slunných dnů, kterou jim taková místa mohou poskytnout také. Kolik lidí miluje hory zpod lyží nebo pohorek? A kolik jich hory skutečně miluje díky tomu, že se s nimi utkali a smířili tak, jako praví horalé, kteří v nich žijí? Zkuste se vydat do Krušných hor v dešti, plískanici a větru a zkuste

si je takto zamilovat. Přestože na Přebuzi ani v Krušných horách nežiju, povedlo se mi jejich méně vlídnou tvář přijmout a vznikly při tom dva obrazy ze stejného místa, ale v různém čase. Tím prvním je tento. 

Akryl na plátně, 60 x 50 - Prodáno

Jaro nad Damicemi - 2014

Kvetoucí trnky, třešně, hrušně... Utíká to, pokaždé, než se přiměji k tomu, abych za tímto obrazem vyrazil, je to pryč. Je to jako Tantalův trest - všude kolem je hojnost, ale v okamžiku, kdy z ní chci okusit, vše odkvete... Zde jsem to ale stihl, snad se tak blýská na lepší časy...  

Olej na plátně, 70 x 100  - prodejné - 6 000,-

Tři hrušně u cesty

olej na plátně 30 x 30  - Prodáno

Podzim - 2015

Na tomto podzimním obraze jsou vidět pozlacené vršky nižších pahorků, kryté hlavním masivem kopce, zpoza nějž v odpoledním čase přetéká sluneční zář. Původně jsem neměl v plánu malovat a šel jsem do přírody jen tak (asi na houby), ale když jsem uviděl tento výjev, musel jsem se otočit, běžet pro kus papíru a vrátit se s ním zpět. Slunce mezitím pokročilo ještě o něco níže, ale efektu to spíše ještě přidalo. Skica se skládá z plošek a vln, kam jsem si slovně psal barvy, které jsem pak na obraz použil (měl jsem jen blok a propisku). V ploškách nákresu je vepsáno: "zlatavá, žlutá s okrem, modrá a kaštanová, slámová, tyrkys (změněno na smaragdový lak), rezavookrová......"

olej na plátně, 110 x 100 cm  - prodejné 6 500  

Údolí pod Špičákem - 2021 

Krajina je velmi relativním termínem a je velmi složitě uchopitelná při jakémkoliv pokusu o definici. Každý vnímá něco jiného, umělec, patriot, sportovec, právník..... Krajinu vnímá i každá národnost jinak, protože je jí často po generace formována - Rakušané, Mongolové, Holanďani, Poláci.... A co je "Česká krajina"? Vždyť máme kousek prakticky každé známé krajiny! Jeden velmi významný prvek tu ale je - řeky. Nebýt řek, které při odvádění vody z české kotliny, při němž vytrvale hloubí široké kaňony a táhlá údolí, možná by místo středních, jižních a částí severu a západu Čech omývalo úpatí hraničních hor malé vnitrozemní moře nebo by tu byl český ekvivalent finských bažin s jezery. A řeky krajinu opravdu umí. Obraz představuje velký meandr Ohře kolem vrchu Špičáku, v pozadí se táhne hřeben Doupovských hor. Tato scéna se otvírá na jihozápad od zatáčky silnice pod Damicemi (Ostrov). 

olej na plátně, cca 100 x 100 - Prodáno

Zatažený letní den na Přebuzi - 2011

Velmi rychlá imprese krušnohorského dne. Navazuje na "Předjaří na Přebuzi". 

Akryl na plátně, 60 x 50  - Prodáno

Zimní pohled od Srní k Perštejnu - 2019

Tak toto nešlo nezaznamenat. Severovýchodní oblast při hranici Karlovarského kraje představuje úžasné výhledové scenérie do údolí Ohře. Je začátek zimy, kolem 14. odpolední a slunce se dotklo horizontu za vámi. V tento okamžik utápí dno údolí zlatou barvou odraženou od bezlistých kopců a ten kontrast je tak ostrý, až oči přecházejí. Pozlacena je i koruna stromů, které stojí u okraje silnice v prvním plánu.

olej na plátně, cca 60 x 50 - Prodáno

Jaro v Boči - 2017

V Boči stojí melancholicky, smutně a zároveň malebně působící rozpadající se luteránský kostelík, kolem nějž voní bezy a bují nekontrolované porosty kopřiv. Kdysi jsem ho maloval, ale tento pohled je pohledem od kostelíku k západu, po řece Ohři, která je na obraze jen naznačena uspořádáním údolí a světlou skvrnou odrazu vodní hladiny ve středním plánu. Syté barvy jsou nezastřenými barvami červenavé půdy, čerstvé trávy a slunce ve spadaném listí. Malováno v březnu. 

Olej na plátně, 70 x 100 - Prodáno